Učení taoistického zemědělce: Lekce pod povrchem
V starých příbězích taoistický zemědělec není ani dychtivý, ani odporující. Každé otočení osudu odpovídá jemným, nezávazným pokrčením ramen — „Možná ano, možná ne.“ Tato podobenství, ceněná napříč duchovními tradicemi, stále odrážejí klid pod svými slovy. Význam za zenovými podobenstvími není něco, co byste měli vyřešit, ale něco, co je třeba prožít. A stejně jako u starých zenových koanů můžete čekat a odpočívat, dokud se srdce nesjednotí s tím, co nelze jednoduše odpovědět.
Co zůstává nevyslovené
Přiběhne soused — „Jaký máš štěstí!“ říká, ukazujíc na koně vracejícího se na políčko zemědělce. Farmerův pohled se zatoulá k obzoru, nezastavuje se na štěstí ani neštěstí.
Metafora prstu a měsíce žije pod každou událostí. Podobenství ukazuje, naznačuje, naznačuje. Měsíc zůstává nedotčený, klidný ve svém vzdáleném světle. Takové příběhy neznamenají jen to, co říkají. Vábí vás pozastavit se na prázdném prostoru mezi slovy, stejně jako zenový koan vás žádá zůstat v nezodpověditelném. Pokud byste chtěli jít hlouběji, můžete tiše sedět a zamyslet se nad významem zenových koanů — příběhy, které osvětlují, ne odpověďmi, ale otázkami.
Sedět s podobenstvím: pole a mysl
Pokud tiše sedíte ve svém nitru — jako mezi brázdami čekajícími na jaro — začnete cítit, co zemědělec ví. Že význam není tlačený ani uspěchaný. Že podobenství využívaná v duchovních tradicích se pomalu otáčejí jako roční období; jejich lekce někdy přicházejí v tichém klidu, když příběh vyprchá a dech přetrvává. Některé příběhy mohou rozvířit smysl sebe sama nebo nasměrovat pozornost ke otázkám identity. Pokud se to objeví, prozkoumejte další podobenství o egu, nebo chvíli seděte s dalšími duchovními příběhy s významem. I ty odpočívají tiše, čekají, až budou zaznamenány spíše než vysvětleny.
- Ne každá pohroma je konec; ne každý požehnání přináší úlevu.
- Příběhy ukazují cestu, ale neputují za vás.
- Význam často čeká pod povrchem, tichý jako semínko.
Za slovy, živý měsíc
Teď se zastavte. Všimněte si, co zůstává, když poslední věta příběhu vybledne. Učení taoistického zemědělce, význam za zenovými podobenstvími — nejsou tolik o lekci, jako o prostoru, který vám nechávají. Gestu k měsíci, a přesto, jak tiše světlost měsíce spočívá na světě. A pokud posloucháte, můžete slyšet společnou moudrost duchovních učitelů, nebo zachytit slabý ozvěnu příběhu slepců a slona tak starodávného, že se vrací znovu a znovu v tichu. citáty moudrosti vysvětlené se zde shromažďují tiše, jako by čekaly na jediný moment porozumění. Tímto způsobem přenos pravdy se stává méně učením a spíše tichou výměnou: pohledem, gestem, semínkem pod zemí.